Dešťovou vodu je možné občany smysluplně využít pouze na zalévání zahrady, a to nejlépe z nadzemních nádrží hadicí samospádem nebo za použití levných kalových čerpadel. V tom případě všude, tedy nejen v oblastech postižených suchem, bez jakýchkoliv dalších požadavků na akumulační nádoby . Jestli dešťovou vodu vsáknu na zahradě a na WC použiji „spodní vodu“ ze studny či mělkého vrtu na zahradě, je totiž z hlediska bilančního úplně jedno a zemní filtrace je navíc zdarma a dokonalejší než drahé filtry.
Kompletní sestavy s domácí vodárnou jsou určené pro snadné využívání dešťové vody v domě i na zahradě. Domácí vodárna zajišťuje čerpání dešťové vody z nádrže s přepínáním na vodu z řadu v případě nedostatku vody v nádrži. Vybírat je možné ze dvou variant – Essential a Evolution.
Zachycenou dešťovou vodu lze využít k zalévání vegetace nebo v domácnosti, kde ažv 50 % míře může nahradit spotřebu pitné vody tím, že ji využijeme ke splachování, mytíaut, napouštění bazénu či praní. Vodu z deště zachytávají lidé do sudů, nádrží a cisteren snad od nepaměti. Se středověkými cisternami na dešťovou vodu se můžeme setkat na mnohých hradech a zámcích – např. zámek ve Valticích byl již začátkem minulého století vybaven systémem využití dešťové vody na splachování WC.
Komerční a průmyslové využití dešťové vody, včetně chladicích systémů a splachování toalet.
Pro vlastní účely a účely splachování obvykle stačí mechanické předčištění srážkových vod. Pro veřejné budovy a použití pro hygienické účely se doporučuje úprava vod. Obvykle stačí hygienizace vod – UV nebo dávkování chloru, popř. i vícestupňové ve formě ultrafiltračních membrán + hygienizace.
Na základě dotačních titulů se stále častěji řeší použití dešťové vody i uvnitř domu . Ve výhledu je i použití srážkových vod na osobní hygienu, nebo dokonce např. u ostrovních domů také jaké vody na vaření a pití. Nedostatek vody, snaha ušetřit a stále častěji i zdravotní důvody nebo prostě jen ovlivnění ekologickými trendy nás nutí přemýšlet nad tím, jak se tohoto fenoménu ujmout profesionálně, a to i z hlediska obhajitelnosti u tradičně opatrných hygieniků.
Upravenou dešťovou vodu lze použít i ke sprchování. Vzhledem k tomu, že v tomto případě se jedná o vodu používanou pro osobní hygienickou potřebu, musí mít takto použitá voda kvalitu odpovídající vodě pitné – musí kvalitativně vyhovovat vyhlášce č. 252/2004 Sb. stanovující hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu.
Zachytávání dešťové vody pro zemědělské účely.
Výzkumy v pěti karibských zemích ukázaly, že zachycování a skladování dešťové vody pro pozdější využití je schopno výrazně snížit riziko ztráty části nebo celé roční úrody z důvodu nedostatku půdy nebo vody. Kromě toho by se snížila rizika spojená se záplavami a erozí půdy v období vysokých srážek. Největší prospěch ze zachycování dešťové vody by mohli mít drobní zemědělci, zejména ti, kteří hospodaří na svazích, protože jsou schopni zachytit odtok a snížit účinky půdní eroze.
Dotaci je možné získat na pořízení nádrže pro zachytávání srážkové vody na zálivku zahrady.Taková dotace může činit až 20 000 Kč fixní část + 3 500 Kč/m3 nádrže, maximálně však 50 % z celkových způsobilých výdajů. Podpora bude poskytnuta pouze v lokalitách zasažených akutním nedostatkem vody a vztahuje se pouze na stávající domy. Dále je možné získat dotaci na pořízení nádrže pro akumulaci srážkové vody na splachování WC a zálivku zahrady. Ta činí až 30 000 Kč fixní část + 3 500 Kč/m3 nádrže, maximálně však také 50 % z celkových způsobilých výdajů. Tato podpora se vztahuje na stávající domy i novostavby na celém území ČR.
Kolem roku 300 př. n. l. využívaly zemědělské komunity v Balúčistánu a v indickém Kútči sběr dešťové vody pro zemědělství a mnoho dalších účelů. sběrem dešťové vody se zabývali i čolští králové. Dešťová voda z chrámu Brihadeeswarar se shromažďovala v nádrži Shivaganga. V pozdějším období Čolů byla v okrese Cuddalore v Tamilnádu postavena nádrž Vīrānam , která sloužila k uchovávání vody pro pitné a zavlažovací účely. Vīrānam je 16 km dlouhá nádrž se zásobní kapacitou 41 500 000 m3.
