Kdo chce mít opravdu krásné rostliny, neměl by zapomínat na použití hnojiva. Jak a čím můžeme nejčastěji hnojit ty okrasné?
Při hnojení se řiďte hlavně druhem rostliny
Mají-li naše rostliny zdárně růst a těšit nás bohatým květenstvím, měli bychom jim dopřát patřičnou výživu. Tu jim zajistíme právě pomocí hnojení.
Obecně se dnes hnojiva vyrábějí ve třech formách, a to jakožto pevná, tekutá nebo sypká. Z hlediska účinnosti v nich rozdíl není. Zkušení zahradníci ale doporučují hnojiva tekutá, neboť se s nimi lépe pracuje.
Základním předpokladem je vybrat si hnojivo pro příslušný druh rostlin. Bližší specifikaci o určení výrobku a jeho aplikaci včetně vhodného dávkování byste měli najít na obalu. Nejlépe se tak zorientujete, pokud budete pečlivě číst.
Platí totiž, že to hnojivo, které je určeno třeba na muškáty, jednoduše nenabídne vše potřebné naší zelenině. Hnojiva na okrasné rostliny jsou speciálně navržena tak, aby podpořila zmiňované kvetení. Například u růží si tak zajistíme velké květy, díky nimž budou tyto rostliny pravými královnami každé zahrady.
Nevhodné hnojivo může napáchat škody
V některých případech byste navíc nevhodnou aplikací mohli rostlinám vyloženě uškodit. Pokud například na kyselomilné vřesy nebo borůvky chocholičnaté použijete dusíkaté rychle rozpustné hnojivo, může to vést k tomu, že v zásadité půdě začne rostlina chřadnout.
Existují navzdory těmto individuálním požadavkům obecná pravidla, kterými se můžete řídit? Ano, platí, že většina rostlin vyžaduje primárně vysoký přísun dusíku. Ale některé druhy ho, pozor, naopak nesnáší a žádají si například více vápníku.
Zmíněné kyselomilné rostliny obecně představují značně specifickou skupinu. Jejich nárokům vyhovují skutečně jen a pouze hnojiva jim určená. Nicméně poněkud „přilepšit“ i jim můžete i rašelinou či listovkou smíchanou s dobře uleženou chlévskou mrvou.
Nároky se navíc mohou měnit i v průběhu roku v závislosti na vegetačním období. Hnojivo na rostliny však dokáže naplnit i požadavek na to, že například na podzim je nutné draslíku dávat méně. Což dovolí rostlinám přirozeně omezit růst.
