Pokud chceme mít bohatou úrodu, potřebujeme také správné hnojivo. Jaké zásady dodržovat při hnojení zeleniny?
Hnojit se nesmí moc ani málo
Bez hnojení se pravděpodobně žádný zahrádkář neobejde, byť mnozí zarytí ekologové si myslí opak. Složení půdy jednoduše není tak kvalitní, aby rostlinám zajistilo všechny látky, které ke svému zdárnému růstu potřebují. Nutnou zásobu živin přitom vyžadují prakticky všechny druhy zeleniny.
Primárně se neobejdou bez celkem deseti nejdůležitějších tzv. biogenních prvků. Patří mezi ně konkrétně kyslík, vodík, uhlík, dusík, fosfor, draslík, vápník, hořčík, síra a železo.
Přičemž během růstového období je pro rostliny nejdůležitější primárně dusík, fosfor a draslík. Na pozoru bychom se měli mít před chlórem. Ve velmi nízkých dávkách je zpravidla neškodný, některé rostliny na něj však vykazují vyšší citlivost.
Už počátkem léta se však, pozor, vyplatí aplikování hnojiv s vysokými dávkami dusíku omezovat. Dusík totiž podporuje rychlý vegetativní růst. Což je výhodné v jarním období. Později už to ale může vést k problémům, jako jsou příliš tenké stonky.
Hnojte podle druhu zeleniny
Kromě toho, že neposkytnou rostlinám vše, co potřebují, dělají mnozí začínající pěstitelé i chybu opačnou. Zbytečně na své zahrádce mají půdu, která je zcela přetížená minerály.
Zatěžování půdy hrozí hlavně při aplikaci minerálních hnojiv. Ta organická jsou přirozená a dokážou tak zajistit adekvátní koloběh živin. I tady bychom však měli dodržovat správný postup aplikaci a vhodné dávkování.
Pravděpodobně si tedy nevystačíme s univerzálním řešením pro celou zahradu. Každá zelenina jednoduše má svoje nároky, které bychom měli respektovat. Z těchto důvodů je nutné se primárně při výběru hnojiva na rostliny orientovat přímo podle konkrétního druhu.
Na trhu tak jsou dostupná hnojiva pro plodovou, listovou a kořenovou zeleninu. Případně mohou být některé přípravky cíleny ještě konkrétněji, například pouze pro tykvovitou zeleninu.
